Jednou chci vyhrát OH, říká krasobruslař Březina

Pondělí, 29. března 2010,

Českého krasobruslaře Michala Březinu dělilo při premiéře na MS pět bodů od bronzu.

Svým čtvrtým místem vyrovnal nejlepší výsledek českého muže v historii země na světových šampionátech – Vernera z Los Angeles 2009 a Tokia 2007. Osobní rekord si zlepšil o 12 bodů a za rok vylétl z pozice druhého juniora na post čtvrtého muže světa.

„Jsem hrdý na ten výkon,“ říkal Michal Březina den po svém debutu na MS v Turíně. „Jel jsem tu poprvé a hned v elitní skupině. Jsem šťastný, že to tak vyšlo, byl to nádherný zážitek.“

S body, jaké jste dostal, tentokrát souhlasíte? Na olympiádě jste se zlobil…

Určitě. I když lidi mě chtěli vidět ještě výš. Bylo to od nich moc milé. Jsem ještě mladý, mám spoustu času na to, abych se zlepšoval. Tahle sezona byla jako sen, nejlepší v mé kariéře, utáhl jsem to od září až do března. Ale přijdou další sezony, další změny. Budu na sobě pracovat.

Byl to pro vás nejkrásnější pocit z bruslení za kariéru?

Stoprocentně. Největší radost, co jsem měl, ta se snad ani nedá popsat.

Co se vám v tu chvíli honilo v hlavě?

Moc si to nepamatuju. Prostě jsem byl úplně nadšený, protože ta jízda se povedla.

Přišli trenéři a soupeři s gratulacemi?

Hlavně hodně trenérů. Třeba od Takahašiho, Jouberta, nebo od tanečníků. Mezi závodníky to není až tak horoucí, podáme si ruce...

Jen pět bodů vás dělilo od bronzu. Kde jste je nechal?

V kombinaci, kdyby tam byl čistý trojitý flip s dalším trojákem a ne dvojákem, měl bych tak 11 bodů, teď jsem měl 6,6. A asi by mi pak trošku zvedli i známky za předvedení, když by šlo o absolutně čistou jízdu.

Přemýšlel jste o tom?

Chvilku po závodě ano, když mi to trenéři řekli. Ale stalo se. Celkový dojem je skvělý.

Jak se vám druhý den vstávalo?

Trošku hůř, protože jsem byl do půl druhé na dopingu. Ale potřeboval jsem se nasnídat, tak jsem vstát musel.

Při závodech vypadáte jako člověk bez nervů.

Prostě si z toho nic nedělám. Jdu na led a jdu si zajet tréninkovou jízdu, jak mi říká trenér, to mi hodně pomáhá. Z tréninků jsem zvyklý stoupnout si, začít, odskákat jízdu a odjet ji se vším všudy a dojet ji do konce, i když při ní třeba spadnu. V závodech se potom cítím silnějším. Jsem schopný zajet i s dvěma chybami a vím, že i pak odskáču zbytek.

A už vám píšou japonské fanynky?

Občas mi mail přijde, ale ne, že by psaly každý den.

Popularita bude narůstat. Je vám to příjemné?

Mně to zatím nevadí. Snažím se tyhle věci okolo bruslení, co se netýkají mé přípravy, dát stranou a víc se soustředit na trénink…

… a dopracovat se k titulům mistra Evropy a světa?

Určitě. To byl můj cíl, když jsem se začal zlepšovat. Řekl jsem si: jednou vyhraješ olympiádu. A budu dělat všechno pro to, aby se to povedlo třeba už v Soči.



Zdroj: Deník.cz